| Zajímavosti

Skotské sukně


0 Komentářů
Karolína H.

Skotská sukně, respektive kilt, byla po dlouhá staletí pouze doménou mužů jakožto součást skotského národního kroje. Dříve ho nosili prostí lidé, vojáci, ale oblékal se i na slavnostní příležitosti (což platí dodnes). Úplně původně šlo vlastně o dlouhý kus vlněné látky, který nositel obmotal nejen kolem pasu, ale i přes hruď a přehodil přes rameno.

 Byl to oděv ryze praktický – staří obyvatelé Skotské vrchoviny (Highlands) se jím chránili před všudypřítomným chladem a vlhkem, pastevcům sloužil jako oděv a přikrývka v jednom a v neposlední řadě se vyráběl z materiálu, který byl v horách nejdostupnější – ovčí vlna. Oděv keltského původu se do dnešní podoby ustálil už v šestnáctém století, odkdy si také drží „povinné“ detaily: pruh látky, který se omotává kolem těla a zapíná na přezky. Měl by sahat přesně do půlky kolen a být ušitý z látky dlouhé sedm metrů. To proto, že látka musí být bohatě skládaná, což má zase svá specifika. Existují dva typy skládání, takzvané civilní, kdy vzor ve skladech pravidelně navazuje a zdálky budí dojem, že sukně vlastně ani skládaná není.  Další možností je pak vojenské skládání (military style), kdy v jednotlivých skladech vyniká výrazný prvek kostky (nejčastěji svislý pruh). Tato pravidlo (nejčastěji to první) se dostala i dámských šatníků v podobě kvalitních sukní, inspirovaných kiltem. Levnější varianty většinou moc na návaznost vzoru nehledí, což je celkovému stylu na škodu.

Látka, ze které se dnešní dámské skotské sukně (i tradiční kilty) vyrábí, se nazývá tartan. Je to anglické slovo, které má (možná trochu paradoxně) francouzský původ ve slově tiretain, což znamená pletenou vlněnou tkaninu. Většina z nás si ale pod tímto slovem představí pletenou tkaninu s charakteristickou skotskou kostkou. Ta bývá často spojována se jmény jednotlivých skotských klanů. Málokdo už ale ví, že ​jednotlivé klany (rody) si určité vzory braly za své až na počátku devatenáctého století, tedy v době skotského národního obrození. Předtím se rodinná příslušnost vzorů nerozlišovala. Postupně se registrovaly jednotlivé vzory a v roce 1995 vznikla dokonce společnost Scottish Tartan Authority, která má na starosti evidenci jednotlivých vzorů a také různé vyhlášky – třeba tu, že tartan Balmoral smí nosit jen členové britské královské rodiny. Některé vzory mají dokonce svou registrovanou ochrannou známku. A to už se pomalu dostáváme k módě.

Značka, která se specifickým tartanem proslavila nejvíce, je bezpochyby Burberry. Dá se říci, že na konci devatenáctého století pomohla dostat vzor do běžné módy, především té dámské – moderní ženy už tehdy nosily kiltem inspirované (ovšem delší) sukně především na lov.

Na počátku dvacátého století, kdy móda nabývala na praktičnosti, ženy své „kilty“ zkrátily a nosily je na neformální příležitosti – různé vycházky a pikniky a také na golf. Skládané kostkované sukně se staly také oblíbenou součásti uniforem v dívčích školách, a to zejména těch privátních. Říká se, že tento trend sem přinesli skotští učitelé, kteří mnoho z těchto škol zakládali. Skotská sukně, tedy dámská sukně inspirovaná tartanem, takřka nikdy nevyšla z módy. Jednak jako stálice elegantně-neformálního oděvu, tak jako aktér různých výstřelků: velkou oblibu si získala v době vzniku minisukní (v šedesátých létech), tak v sedmdesátých a osmdesátých létech, kdy se (zejména v červené barvě) stala jedním ze základních kousků šatníku vyznavaček punku, které ji nosí dodnes. Nemusíme se tohoto kousku bát. Skotská sukně má mnoho podob a podtrhuje celou řadu stylů: od dívčího, přes rebelský až po vysoce elegantní a dokonce slavnostní. Záleží na tom, po jaké délce nebo střihu sáhneme a – v případě toho posledního – také jakého jsme pohlaví.

 
Foto č.1 Skoti v tradičních kiltech na slavnostní události
Foto č.2 Tradiční kilty a skotské sukně se v přední části spínají ozdobnými špendlíky
Foto č.3 Skotská sukně v netradičním střihu je dobrou volbou pro podzimní outfit

Komentáře

Zatím nejsou přidané žádné komentáře

Přidání nového komentáře

Odeslat