| Boty

Průvodce světem lodiček


0 Komentářů
Karolína H.

Že lodičky nejsou jen jedny, to ví každá žena nejen z obchodů s obuví, ale pravděpodobně i díky obsahu svého botníku. Tedy alespoň by měla, zvláště, pakliže chodí do práce, která vyžaduje určitý dress code. Minimálně troje lodičky by měly být základ – jedny klasické černé se středním podpatkem, které se dají vzít ke všemu, jedny pohodlnější a nižší do práce, když budete hodně chodit, a jedny barevnější na večírky a společenské akce. A samozřejmě čím víc, tím lépe, že. (Třeba já bych při počítání lodiček ve svém botníku došla někam k číslu třicet.) Zopakujme si ale typy lodiček a připomeňme si, pro jakou příležitost se které typy hodí. Nebude od věci si i osvěžit trochu té cizojazyčné terminologie třeba pro případy, kdy budete nakupovat v zahraničních e-shopech, které často dělí boty podrobně, podle jednotlivých detailů.

Základní dělení lodiček je podle podpatků, přičemž se zdaleka nemusíme omezit jen na vysoký, nízký a střední. Hodně záleží také na tvaru. Úplná klasika mezi lodičkami je to, co si asi každá z nás představí jako první pod tímto pojmem (pro ujištění na našem obrázku č. 2), a čemu se v angličtině říká pumps: úzký nebo jehlový podpatek ve výšce kolem 7-10 centimetrů, vpředu lehce do špičky (ale mohou být i ostřeji špičaté či naopak kulaté). V černé barvě jdou vzít opravdu ke všemu od džín až po koktejlky a i do práce se nemusíte bát výraznějších barev nebo vzorů. Lodičkám s ještě vyšším jehlovým podpatkem (a většinou také platformou) se říká stiletto (z italského stilettare, píchnout). Na našem obrázku mají číslo jedna a hodí se především k šatům a sukním, do práce pak spíše v umírněných barvách. Záleží na tom, jak vysoká je platforma a zda v kombinaci s barevným provedením nepůsobí „lacině“. Pod číslem 3 jsou lodičky na klínku (wedge). Většinou nižší a pohodlnější, ideální pro méně formální události nebo tehdy, když máte v plánu dlouho stát na nohou. Záleží opět na provedení – v černé (nebo jiné jednobarevné) variantě se hodí dobře i do práce, barevné nebo plátěné jsou ideální na méně formální příležitosti či normální nošení v létě. Další podpatek (č. 4) je poněkud diskutabilní. Často ho obouvají velmi vysoké ženy, které se nechtějí zbytečně zvyšovat, ale ani se vzdát podpatků. Nebo naopak ty, které v podpatcích příliš neumí chodit. Málokterá bota s tímto podpatkem vypadá ale elegantně. Na velkých nohách vysokých žen působí miniaturní podpatek někdy směšně a zbytečně opticky prodlužuje chodidlo. Lepší je tedy volit nízký klínek, centimetrový široký podpatek, nebo klidně i baleríny. Pokud už po tomto podpatku sáhnete, měl by mít na výšku alespoň 3 centimetry. Široký kónický podpatek (cone heel, č. 5) podpoří stabilitu a je pohodlnější při chůzi. Třeba v černém lakovém provedení je to krásná elegantní bota do práce, v semišové kůži je zase ideální na vycházky do města. Poslední podpatek na našem obrázku je tzv. spool heel (z anglického spool, cívka nebo špulka) nebo také francouzský podpatek. Období největší slávy zažil v době baroka a rokoka a potom na přelomu 19. a 20. století, kdy dámy nosily vysoké šněrovací boty právě s tímto podpatkem. V dnešní době vypadá dobře právě na vycházkových retro oxfordkách, případně (v užší verzi) na speciálních tanečních botách. Skvěle drží stabilitu, ale do práce bychom si boty s tímto širokým podpatkem vzaly jen zřídka. 


Na každý z vyobrazených podpatků lze pak „nasadit“ jednu ze svrchních částí boty na druhém obrázku. Těmito spojeními pak v angličtině vznikají složitá pojmenování jako třeba stiletto-peep toe-mary janes. Nám ale postačí základní rozdělení. Lodičky s tenkým páskem ve spodní části nártu, zmíněné mary janes, ve spojení s ostrou špičkou proslavil věhlasný Manolo Blahnik. Díky zapínání dobře drží na noze a vypadají velmi šik. V práci i na večírku. Druhý typ pásku je tzv. T-strap neboli pásek ve tvaru písmena T. Elegantní i praktický na plesy, kde hodláte tančit. Ideální na léto do práce, protože bota je většinou hodně otevřená a není v ní horko. V neformálních provedeních (barevná látka, široký podpatek apod.) je to také ideální letní bota, která nepadá z nohy. Třetí obrázek představuje pásek přes kotník (ankle strap). Takové boty mají stejné využití jako klasické lodičky, lze je vzít ke všemu a kdykoli. Zvláště sluší štíhlým nohám, zatímco ženy s širšími kotníky by měly volit raději lodičky bez pásku. Slingback (s páskem přes patu, č. 4) jsou také oblíbeným modelem Manola Blahnika. Zvláště na štíhlé noze vypadají elegantně, především oblékneme-li k nim pouzdrové šaty nebo úzkou sukni. Do práce se hodí naboso (pokud je to možné) nebo s tělovými punčochami. Předposlední jsou tzv. mules („pantofle“). Nazouvací boty většinou na širším podpatku, s plnou nebo volnou špičkou. Hodí se především na neformální příležitosti a k neformálnímu oblečení (třeba tříčtvrťovým cigaretovým kalhotám). S výběrem opět musíme být opatrné – neměly by působit „lacině“ a neměly by se samozřejmě vyzouvat. Poslední varianta jsou lodičky s volnou špičkou, neboli peep-toe. K šatům, sukním a úzkým kalhotám vypadají skvěle, nehodí se ale k sukni až na zem. (Pokud vykukují zpod látky jen špičky, měly by být plné a trochu špičaté). Také bychom je měly nosit bez punčoch, nebo si pořídit speciální punčochy bez špičky. Hodí se opět na párty (barevné, vzorované), ale pokud vyloženě nekřičí barvami, tak samozřejmě i do práce. 

Obrázky: vlastní

Komentáře

Zatím nejsou přidané žádné komentáře

Přidání nového komentáře

Odeslat