| Boty

„Ruské boty“ se staly symbolem nezávislé ženy, terčem experimentů i nadčasovým kouskem


0 Komentářů
Karolína H.

S tím, jak na podzim klesá teplota, potkáváme na ulicích stále více kozaček. Dalo by se říci, že jejich počet stoupá geometrickou řadou a jejich styly a barvy jsou nepřeberné. Někdy obdivujeme jejich pohodlí a eleganci zároveň, někdy žasneme nad tím, jak mohou vypadat lacině. Ale módní přešlapy dnes probírat nebudeme. Naopak, budeme se snažit ukázat kozačky v tom nejlepším světle a jak už je naším zvykem, trochu zavzpomínat na jejich historii.Vše začalo v dobách, kdy se vysoké boty nenosily pro parádu – to proto, že sukně byly tak dlouhé, že pokud odhalily ženský kotník, bylo z toho pozdvižení na několik dní.

Vysoké boty nicméně v módě byly – jednak proto, aby onen kotník nebyl (např. při sezení) odhalen, jednak proto, že zvláště v zimě dobře chránily nohu. Spatřit je v celé kráse mohli (kromě dam samotných) ale snad jedině návštěvníci podniků, kde se v nich tančil kankán. O pár let později způsobily vysoké boty pozdvižení v Paříži. Bylo to rok před první světovou válkou, kdy žena slavného a průkopnického návrháře Denise Poireta. Tehdy vstoupila mezi ženy v ladných střevících obutá do nízkých bot, které neobepínaly těsně nohu a sahaly – považte – až ke kolenům! Měla je navíc v různých barvách včetně výrazné červené. Netrvalo ale dlouho a dámy pochopily, že Poiret vynalezl způsob, jak ochránit dámské nohy před chladem. Botám se začalo říkat „ruské“ a ve dvacátých létech už byly součástí botníků tisíců žen. Boty mívaly nízký zkosený nebo rovný podpatek a začaly se vyrábět v různých výškách. 


S postupem času ale „ruské boty“ vyšly z módy. Začalo se více jezdit autem, život se usnadnil a zpohodlněl a na koni už dámy také nevyjížděly denně. Kozačky se tedy stále nosily, ale nebyly tak populární jako dnes nebo třeba…v šedesátých letech. Tehdy se objevily na přehlídkách značek jako Balenciaga, Yves Saint Laurent nebo Roger Vivier. Tito velikání módy dali světu jasně najevo, že kozačky nejsou jen boty do nepohody nebo pro jízdu na koni. Výkladní skříně butiků ovládly vysoké boty z přiléhavé jemné kůže, zvýrazňující ženské lýtko a na vysokém podpatku. Elegantní boty, které ale zároveň působily tak trochu jako ženská zbraň, se staly odpovědí na Diorův něžný „new look“ padesátých let a staly se symbolem moderní silné ženy.

V následujících létech se začali návrháři předhánět v extravaganci a kozačky se staly do jisté míry symbolem různých kultur – v sedmdesátých a osmdesátých létech byla velmi oblíbená kombinace kozaček s dlouhou sukní, ale oblíbily si je i vyznavačky punku – začaly sahat po materiálech jako lakovaná kůže, plast a latex. S těmito materiály a styly experimentovali návrháři především 

před začátkem devadesátých let. Pak začal návrat původní elegance spojené s praktičností. Rok 1993 dokonce časopis Vogue označil jako „rok kozaček“. Jejich styl se začal umírňovat, takže se boty dostaly opět do hledáčku elegantních dam. Kozačky na podpatku z jemné kůže nebo látky se nosily i ke společenskému oblečení – byly to vlastně vysoké lodičky.V poslední době se kozačky vrací tak trochu ke svým původním tvarům – inspirují se jezdeckou botou (tvarem i materiálem) a nosí se především nízký nebo žádný podpatek. Dominují přírodní zemité barvy jako je černá a různé odstíny hnědé. Takové kozačky nikdy nepůsobí lacině a hodí se ke sportovně elegantnímu nebo pánskému stylu. Nadčasová je kombinace s úzkými kalhotami a námořnickým kabátem, sportovním tvídovým sakem nebo třeba prošívaným sportovním sáčkem v jezdeckém stylu. 

Foto č.1: Předchůdkyně kozaček z doby secese

Foto č.2: 60. léta: kozačky patřily k moderní nezávislé ženě

Foto č.3: Nejen na koně. Takovéto kozačky v jezdeckém stylu můžete s klidem obout i do města

Komentáře

Zatím nejsou přidané žádné komentáře

Přidání nového komentáře

Odeslat