| Zajímavosti

Co nevíte o manžetových knoflíčkách


0 Komentářů
Karolína H.

V dobách tvrdých manžet samozřejmost a nutnost každého gentlemana! Muži měli knoflíčků asi tolik, jako pravá dáma náušnic nebo náhrdelníků. Byly to šperky svého druhu, které tímto slovem mohly být právem označovány – honosit se totiž mohly luxusními materiály: zlatem, někdy dokonce platinou, polodrahokamy, drahými kameny, ozdobným gravírováním. Kromě kapesních hodinek na řetízku to byl jeden z mála doplňků, kterými muž mohl dát najevo svoje společenské postavení, bohatství, ale třeba i vkus. Není proto divu, že už v dřívějších dobách, kdy slovo „fake“ nebo padělek ještě módní průmysl neznal, se právě manžetové knoflíčky stávaly předmětem napodobování. Méně solventní páni tedy neměli knoflíčky ze zlata ani stříbra, nýbrž z obecného kovu, na který si ovšem rádi nechali vyrazit svůj monogram. 

První manžetové knoflíčky se objevily ve třináctém století. Už v době gotiky bychom tedy mohli potkat velmože nebo rytíře (a dost možná i obyčejného kupce), který by měl rukáv spojený kovovým knoflíčkem nebo dřevěnou či kostěnou olivkou, nebo koženou šňůrkou. Na sklonku osmnáctého století začaly vznikat první ozdobné knoflíčky podobné těm, které známe dnes.


V devatenáctém století stoupla poptávka po manžetách na knoflíčky díky Dumasovu románu Hrabě Monte Christo, který nastartoval období největší slávy tohoto doplňku. Tehdy neexistovalo vyjít na ulici bez obleku, natož pokud se muž hodlal vypravit na nějakou společenskou akci. O tehdy oblíbených plesech a večerních společenských setkáních nemluvě – ty většinou vyžadovaly smoking nebo frak a tím pádem i košili s tvrdými manžetami. (Na obrázku hrdina románu Edmond Dantés)

S postupem doby se móda zjednodušovala a v šedesátých a sedmdesátých letech si člověk vystačil s kvalitní bílou košilí s manžetou na košilový knoflík. Ty manžetové ustoupily z módy, částečně také proto, že působily až příliš vznešeně. Zpět se začaly vracet ve zdobných osmdesátých letech, u nás se jejich obliba zvýšila ještě mnohem později. Nicméně už v porevoluční době bychom je mohli spatřit u nejednoho podnikatele, který se inspiroval západní módou a luxusem, který před revolucí nebyl žádaným prvkem.

          

Dnes si na sebe můžeme (bohudík i bohužel) vzít takřka cokoli. Zvolíme-li šikovně manžetové knoflíčky, dáme najevo vybraný styl nebo třeba i smysl pro humor. 

Vůbec není třeba sahat po klasice, naopak. Jak asi všichni víme, muži s formálními obleky příliš experimentovat nemohou. Ale knoflíčky představují široké pole výběru. I v noblesních obchodech narazíme na takové, které elegantně odrážejí třeba náš oblíbený sport nebo koníček (třeba knoflíčky ve tvaru golfové hole nebo míčku, elektrické kytary, letadla atd). Viděli jsme i knoflíčky se skrytým USB diskem nebo s funkčními hodinami. Vše je možné a vše může zároveň vypadat elegantně a na první pohled konzervativně. 


  
Na slavnostní událost pak klidně můžete sáhnout po zlatě a drahých kamenech, aniž byste měli strach, že budete vypadat jako zbohatlík. Stačí dbát na kvalitní provedení a kombinaci s jednoduchým tmavým oblekem. 

Barevné knoflíčky pak přímo vybízení k ladění s kravatou či kapesníčkem. Takové kombinování doplňků je snadný způsob, jak i na vysoce formální akci neztratit svůj osobitý styl a upoutat pozornost!

Foto č.1: Edmond Dantés

Foto č.2: Manžetové knoflíčky pro věčné děti…

Foto č.3: Z kláves psacího stroje a zároveň s iniciálami nositele

Foto č.4: Manžetové knoflíčky s oblíbeným sportem nebo koníčkem

Foto č.5: Elegantní knoflíček s USB pamětí pro každou příležitost

Foto č.6: Knoflíčky ze žlutého a bílého zlata ve tvaru spodní části náboje působí zdálky zcela nenápadně

Komentáře

Zatím nejsou přidané žádné komentáře

Přidání nového komentáře

Odeslat