| Košile

Co si vzít na cestu?


0 Komentářů
Michal Trnka

Klasika. Už před týdnem jsem to věděl. Zítra ráno mám sedět v letadle a příších pár dní bojovat mimo svoji městskou džungli, své teritorium...

Všechno jsem měl připravené. Jen ta taška na mě koukala s opovržením. Nechal jsem balení zase na poslední chvíli. Vždy si vzpomenu na jedno rčení - Clothes don’t make the man. But they can make the man look great. Což znamená, že džíny a vytahané triko, ve kterém je mi pohodlně doma, nebude ta správná volba.

Ok. Jdeme na to. Nikdo z nás přeci nechce poslouchat poznámky našich partnerek, že se neumíme ani včas sbalit. I když my jejich hodinové přípravy před odchodem raději přejdeme i bez jediného špatného pohledu...

’Hlavně jednoduše. Nebudu si v posledních minutách hrát na hrdinu a kombinovat tu skvělou zelenou kravatu, co mi každý tak chválí. Jen základní barvy. Modrá, šedá a bílá v hlavních kusech oblečení. To zabere pokaždé. Modrý oblek je vždy správná volba. Sako si obléknu na cestu a ušetřím tak místo v kufru. K tomu šedé chinos a dvě klasická trička s V výstřihem. Jedno na sebe do letadla, nebudu se přece škrtit v košili. A teď košile. Dvě bílé na manžetu a jednu modrou na knoflík. Večer v baru se bude hodit. Kravatu decentnější, na nohy hnědé brogue polobotky a ve stejné barvě pásek. Parfém a hygienické potřeby jsou samozřejmost. A jsme na konci. Vlastně to šlo celkem rychle.

A teď vážně. Pro někoho kdo chce splynout s davem byl tohle ideální návod. Ale to není můj případ. To mi věřte. Proč bych měl chtít vypadat jako ostaní? Mám pak snad šanci na úspěch? Všimne si mě tak někdo? Asi težko.

Takže znovu. A tentokrát po mém. Trochu “nečesky”. Obleču se tak, aby každá žena chtěla být se mnou, a každý muž chtěl vypadat jako já. Za tím rčením na záčátku si vážně stojím. Neříkám, že první část byla kompletně špatně. Je to v detailech a v sebevědomí. Ta zelená kravata je skvělá, tak si jí vezmu a tečka.

Barvami se odlišujeme od šedi kolem nás. Už se vám někdy stalo, že po vás pokukovali i chlapi? Mezi sebou si z vás utahovali, ale v hlavě jim běželo, že by chtěli mít stejnou odvahu jako vy? Ne? Tak se nebojte a zkuste to taky! Asi takhle. Vybral jsem si dva vzory. Tentokrát to bude kostka a puntík. Uzké tmavě modré kalhoty, tmavě modrá obleková vesta s kostkou. Bílá košile s puntíkem a putík zopakuji i na červené kravatě. Poslední svrchní vrstvou bude šedé sako. Rozbije tu monotónní modrou. Vesta má kapsičku, tak se do ní skvěle hodí kostkovaný kapesník s červenými prvky.

Vidíte? Dva detaily co propojí celý outfit. Kostka s vestou a červená s barvou kravaty. Nebojte se dát kapesníček kamkoliv. Já jak vidím kapsu, už ho tam dávám. Džínová bunda, sako, vesta nebo kabát. Je to úplně jedno. Říkal jsem, že je to v detailech. Ponožky budou další. Můj šatník v současnosti čítá neskutečné množství barev a vzorů. A jen dvoje černé! A ty jsou stejně k ničemu.

Tentokrát to bude zase červená. Propojím tak celý outfit od hlavy až k patě. Krátké nohavice. Budu trochu rebel. I když mimo naší českou kotlinu se nad tím nikdo ani nepozastaví. Brogované boty nechám, jen změním barvu na světlejší tan a pásek samozřejmě taky. Až půjdu večer do baru, prostě v hotelu nechám kravatu a vestu. Rozepnu knoflíček. Dobře, tak dva...

A casual verze je na světě. Když by se mi v košili nechtělo, porád mám ty dvě trička. A pokud na ně máte postavu, nic víc vlastně nepotřebujete. Pár bílých košil v kufru taky nechám a ještě pro jistotu lehký svetr, který můžu zaměnit za vestu. Ale to je spíš rezerva. Tohle je ta správná varianta pro mě. A věřte, že i pro vás. Oceníte to nejen vy, ale i vaše partnerky. Jen si vás možná budou muset začít víc hlídat.

A mě už teď čeká jen ranní káva a patřičné rozloučení před nasednutím do taxi směr letiště.

Autorův bloghttp://trnkamcz.tumblr.com/

Komentáře

Zatím nejsou přidané žádné komentáře

Přidání nového komentáře

Odeslat