| Košile

116 minut čistého retra


0 Komentářů
Karolína H.

Film Krycí jméno U.N.C.L.E. je retro už tím, že se inspiroval námětem původního seriálu ze šedesátých let, tedy doby, kterou bychom mohli právem označit za jednu z nejstylovějších dekád uplynulého století. Samotný pojem retro je už víceméně synonymem pro tuto dobu. Nejvíc kultovních artefaktů vzniklo totiž právě tehdy.

A nový filmový počin Guye Ritchieho těmito stylovými ikonami doby rozhodně nešetří. I proto bychom se na něj měli vypravit – děj i zápletka nám možná budou připadat málo intelektuální, ale o to tady přece nejde. Hlavní je zase jednou nasát atmosféru doby se vším všudy, pobavit se suchým humorem, scénami a zápletkami, které jsme si tolik oblíbili v bondovkách. Na portálu Československá filmová databáze má film pěkných 81 procent a jeden z hodnotících ho komentuje, že „do kina přijdeš jako normální divák a odejdeš jako retrofil“. Vybrali jsme pro vás pět stylových důvodů pro návštěvu kina, které tento výrok potvrzují.

Ikonické mašiny – ať už jsou to elegantní západní sporťáky značky Jaguar, supersport Stuart Taylor, klasika v podobě Land Roveru, nebo na druhé straně Trabant, Wartburg či sovětský ZAZ, vždy jde o ikonická auta své doby. Do těch správných otáček se vše dostane ve chvíli, kdy se stroje z obou stran železné opony utkají ve vzájemné rafinované honičce. Zaujme i vrtulník Hiller, který pilotovala už bondgirl Pussy Galore, nebo motorka Métisse Desert Racer sovětského agenta, která je replikou stroje, navrženého slavným Stevem McQueenem v šedesátých létech. Italskou třešničkou na dortu je pak skútr Vespa VBB 150, který hravě uveze oba agenty a na který (nejen podle filmu) lze usednout v elegantním obleku, aniž bychom způsobili stylové faux-pas.

Stylový šatník (nejen) amerického agenta jsme mohli omrknout už v traileru filmu. Detailní záběr na ručně šité brogue oxfordky nás ujišťuje, že Napoleon Solo ví, jak se co nosí. Šije u těch nejlepších londýnských krejčích a nechybí mu smysl pro detail (třeba decentně zmuchlaný kapesníček v kapse saka). Pozadu nezůstává ani jeho sovětský kolega: čepice „bekovka“, kašmírový rolák nebo semišový bomber jsou doplňky, které v šedesátých létech tvořily základ retro stylu a nezklamou ani dnes. Dokonale střiženými barevnými šaty s geometrickými vzory vše doplňují i obě hlavní hrdinky. Za vše mluví černobílé večerní šaty Lanvin či výrazné šperky z barevného plastu.

Autenticky působící hudba, díky které nasajete atmosféru šedesátých let se vším všudy. Rytmus jazzu, rokenrolu a dalších žánrů, díky kterým se ke „zlatým šedesátým“ stále vracíme, prolíná celým snímkem. Autorem soundtracku je britský skladatel Daniel Pemberton, který má za sebou už nejednu filmovou spolupráci, mimo jiné na dalším velmi diskutovaném filmu tohoto roku, životopisném

Klasické lokace, které máme tolik rádi ze starých bondovek. Hlavní hrdinové nelétají z jednoho konce světa na druhý, ale zůstávají věrní starým známým místům, která své (nejen filmové) kouzlo neztratí snad nikdy. Rozdělený Berlín dokresluje atmosféru doby, Řím pak dělá skvělou kulisu jakékoli éře a šedesátá léta nejsou výjimkou. Luxusní Grand Hotel Plaza, sídlo Villa Farnese s typicky italským schodištěm i výhledy na „věčné město“ lahodí oku stejně jako třeba středověká tvrz nedaleko Neapole, která se stala součástí filmového ostrova hlavní záporné hrdinky Victorie. Dobu ilustrující konflikt – zločinci s vazbami na bývalé nacisty, atomová bomba, černobílá propaganda, protipóly Sovětského svazu a Spojených států, Východní a Západní Berlín. Zcela jasné rozdělení světa na dvě nesmiřitelné strany i tajná spolupráce mezi nimi a konflikt, který navzdory všemu nikdy naplno nevypukl. Studená válka, politická kulisa, před níž se odehrávalo vše, čemu dnes říkáme retro. V dobovém špionážním filmu nesmí chybět a my nevidíme důvod, proč si i tuhle stránku retra nepřipomenout. Třeba i v její lehce nadnesené podobě.

Komentáře

Zatím nejsou přidané žádné komentáře

Přidání nového komentáře

Odeslat